Počet zobrazení stránky

středa 14. září 2011

O tom že Portugalsko je jiné

Můj první den v Portu a já si připadám, že tu jsem už týden.

Mám za sebou opravdu hodně věcí o čem by se dalo psát, viděla jsem novou školu, potkala hodně zajímavých lidí, začala bydlet, nakupovala, zařizovala si tramvajenku a taky jezdila autem.

Auto je pro Portugalce velmi častý dopravní prostředek, bohužel silnice k tomu nejsou vůbec přizpůsobené. Portugalci k řízení přistupují jako vlastně ke všemu ve svém životě, hlavně v pohodě, když někam potřebuji, tak prostě přejedu a moc mě nezajímá, že jsem právě přejel dvě nepřerušované čáry na semaforech. Jeli jsme a uprostřed cesty se začala tvořit kolona, když jsem se zeptala proč tomu tak je bylo mi odpovězeno: " tady je škola, tak každý kdo chce vyzvednout dítě prostě zastaví a jde." Na kraji silnice stálo asi 8 aut, zastavených v jednom z jízdních pruhů a lidi z vesela vyzvedávali své ratolesti ze školy.

Další šok jsem zažila při zařizování lítačky. Nejprve si vezmete číslo, pořadník jako v bankách nebo na poště. my jsme měli číslo 707. Když jsem se podívala na monitor málem mě omylo. Červeně na nás svítilo číslo 600.  Dost času na výlet na jinou stanici metra, kde čísla nebyla jiná. Takže cesta zpátky, procházka historickým centrem, viděla jsem první most, jela takovým veselým výtahem. A pak zase zpátky a akorát nám vyšlo naše číslo. Neuvěřitelné. Při vyřizování, které za mě tedy řídil můj portugalský spolubydlící, čímž mě zachránil padlo mnoho slov, mnoho otázek a já jsem ani jedné nerozuměla. Důležité bylo, že na konci toho rozhovoru já držela v ruce svojí průkazku a zvesela jsem odcházela pryč. Později jsem se dozvěděla, že mě paní nařkla z toho, že to razítko je falešné a že to není originál....

Když jsme procházeli po Portu, přemýšlela jsem, jak se dá srovnat s Prahou.
Na první pohled je Porto ošklivé, má svoje památky, někde je hezky, ale spíš ne. Působí smutně, všude odpadky a děti, které si nemají kde hrát. Všude hodně aut.
Všude se dočítám, že krásny tohoto města musí člověk objevit postupně. Jednou na to prostě přijde. Doufám, že i já docílím tohoto stavu a jednou sem napíšu, že Porto je kouzelné a že se mi tu líbí.

Žádné komentáře:

Okomentovat