Vítejte v Portugalsku, cena za volání.....ale to už není zajímavé. Jsem tady, dojela jsem celá a zdravá.
Vstávačka ve 4 ráno byla teda naprosto zničující, ale jediný moment na letišti mi to všechno utrpení vynahradil. Tímto děkuji vše, co mě přišli na letiště pozdravit a rozloučit se se mnou, strašně moc jsme mi udělali radost a jsem hrozně ráda že vás mám.
Nicméně život vám do cesty občas postaví lidi, na jejichž rozumem by jeden zůstal stát s otevřenou pusou. V letadle z Brruselu do Porta byla kabina zcela zapněná. Volná místa včlověk neviděl a sedačky byli tak blízko u sebe , že sousedovi odvedle jste viděli bohužel až tam ,kam jste nechtěli. To samé platí i o sedadlech před vámi. Nevím jestli je to mnou nebo čím, ale přede se posadil pán, který v hlavě neměl asi nic. V prostoru kde moje kolena křičeli bolestí ještě zkoušel jak se sedačka dá sklopit. No opravdu k pohledání. Po nějakých třech pokusech sklopil svoji sedačku natolik, že jsem se mu málem mohla koukat do obličeje. Byla jsem slušná a zaklepala mu na rameno, v tom okamžiku se lekl a sedačku vrátil do původní pozice. Následná hodina utekla v pořádku, ale potom doufal, že jsem usnula, a sedačku sklopil znovu. A nepřišlo mu to ani trochu divné. Opravdu, nad inteligencí některých lidí zůstává rozum stát.
Žádné komentáře:
Okomentovat